Stezka Českem 61 - hřebenovka Bílých Karpat

Svatý Štěpán - Starý Hrozenkov, 25 km

Tady je útulný byteček ve Svatém Štěpáně, kde jsme bydleli. Mě se spalo výborně, ale nevím jak Lokymu, který venku cítil koně a dva velké psy ..

Čeká nás dneska hodně dlouhý úsek a tak vyrážíme už před sedmou ráno. Hned na začátku je před námi skoro 500 metrů dokopec z údolí až na hřeben.

Šplháme vzhůru neznačenými zarostlými lesními pěšinami (jejich zákres v mapy.com vůbec neodpovídá stavu v terénu ;-)

A ve výšce 600 m na louce s výhledem do údolí pod námi jsme se připojili k modré značce.

Následuje karpatský lesní dokopec ve stínu starých buků až nahoru na Javorník (783 m)

Na vrcholku je rozcestník a obrázek svatého Václava. A všude kolem hluboký les.

Čeká nás dnes ještě dlouhá cesta po hřebeni přímo po československé hranici. Z hřebene se občas otevře výhled na Slovensko na Strážovské vrchy a Povážský Inovec. Loky je dneska hodně unavený a tak děláme časté přestávky.

Potkáváme také stezkařku, která jde opačným směrem. A radí nám, ať určitě po 10 km odbočíme na odpočívadlo u Hajtmanů, že tam mají výborný domácí chleba se škvarky. Ale 10 km je ještě hodně daleko ;-)

Další zastávku děláme na Peňažné (místo setkávání čechů a slováků) a pak doplňujeme vodu ve studánce Na Koncích.

Mobil už mám skoro vybitý, ale to nejdůležitější - vodu - máme a červená značka je značená spolehlivě. Ještě před vybitím stihnu v mapě zkontrolovat trasu a jak i s odbočkou k občerstvení dnešní dlouhý úsek trošku zkrátit - od odpočívadla seběhneme do Starého Hrozenkova na bus, který nás doveze nahoru na Kopánky kde máme ubytování. A zbytek dnešního úseku si necháme na zítra.

Červená značka vede dál rozlehlými lesy, úzkými pěšinami k prameni Olšavy a pak dlouhou, širokou, rovnou a kamenitou lesní cestou která vypadá jako by neměla konec. A pak se objeví odbočka s šipkou "odpočívadlo u Hajtmanů 1,5 km".

Seběhneme dolů a stezkařka kterou jsme potkali před deseti kilometry si nevymýšlela, z domečku se line vůně čerstvého chleba a škvarků. Je tu možné i přespat ve stanu a vedle se pasou koně. Je tu i docela dost hostů čechů i slováků, kteří si sem udělali procházku ze Žítkové. Dáváme si tu dlouhou odpolední pauzu a pak pokračujeme cestičkou ve svahu do Žítkové. Můj baťoh je těžší o velký pecen chleba.

Hned vedle cesty nás překvapí dva dlouzí, do sebe propletení hadi (asi pářící se užovky).

Vystoupali jsme do vesnice Žítková, známé z románu Kateřiny Tučkové "Žítkovské Bohyně".

Zdravíme se tu s partou čtyř známých stezkařů. Ti mají v Žítkové nocleh, já a Loky ještě seběhneme dolů do údolí do Starého Hrozenkova.

Prochází tudy hlavní silnice E50 a půl sedmé nám jede autobus nahoru do sedla k motorestu na Rasové. Odtud je to už jen 1 km do osady Kopánky, kde máme v penzionu Meduňka zamluvené ubytování na dvě noci.

Zítra se svezeme autobusem zpátky dolů do Starého Hrozenkova a dojdeme to na Meduňku na pohodu pěšky ;-)

Ještě mapa dnešní trasy,  velmi dlouhých 25 km: