Severní stezka 14 - Rýchory
14. den pěšího ťapkání, Malá Úpa - Žacléř
Nocleh v boudě Na Stráni byl úplně přepychový, super pan i paní domácí a kromě dvojice cyklistů jsme měli celou boudu pro sebe. Dneska to bude trochu kratší etapa a převážně skopce ;-)
Cesta je porostlá trávou a vede hustým lesem, příjemná změna po včerejších šutrech pro moje nožky i Lokyho tlapičky.
Po krátkém asfaltové úseku kolem Lysečinské boudy s přehlídkou roleb se brzy vracíme na lesní pěšinu po hranici a roste tady spousta hub.
Z lesního palouku, kde dáváme polední pauzu, jsou vidět Vraní hory - přes ně možná budeme ťapkat zítra.
Loky na palouku zkouší lovit myšičky a pak si dává polední siestu.
Je to louka plná motýlů ;-)
I dál je to příjemné cupitání jehličím nebo měkkou trávou, střídavě lesy a po loukách a stále po hranici, s výhledy na Sněžku.
Přes rozcestí Roh hranic se blížíme na Rýchory, kde se ve středověku rýžovalo zlato.
Je tady starý rýchorský kříž a také ve výšce 1002 m n m. Rýchorská bouda. Kolem boudy se pasou kozy a krávy a v boudě vaří vynikající zelňačku (i s klobásou pro Lokyho ;-)
Okrajem starého Dvorského lesa začíná sešup dolů z krkonošského hřebene.
Klesáme přes louky, okolo křížků a starých horských bud s výhledy daleko do kraje pod horami.
Když už jsme v lese, ozývá se v dálce hřmění, ale bouřka se nám vyhýbá.
A to už jsme dole v Žacléři, kde máme přes bezkempu na zahradě domluvené stanování.
Na zahradě je i krytý přístřešek a při další silné večerní bouřce jsme v suchu.





























Comments
Post a Comment