Severní stezka 8 - do Jizerských hor

8. den pěšího ťapkání, farma Vysoká - Hejnice

Dobře jsme se vyspali v útulném pokojíku na farmě Vysoká a vstáváme do chladného a větrného rána, Ještědský hřbet a Lužické hory jsou vzadu za námi a na obzoru před námi se ukazuje černá hradba Jizerských hor.

Jsme kousíček od hranice s Polskem, všude kolem jsou rozlehlé pastviny a na kopci za námi vítr roztáčí vrtule.

A také vidíme polskou hnědouhelnou elektrárnu a povrchový důl Turów.

Nebyl to příjemný úsek několik km po asfaltu, ale je to za námi a v osadě Albrechtice vstupujeme do lesů Jizerských hor.

A po schůdkách mezi žulovými skalisky šplháme na špičatý skalní vrcholek Oldřichovského Špičáku. Loky je tu ve svém živlu a vybíhá vzhůru s velkým náskokem.

Jako vrcholovou prémii dáváme oblíbené věnečky.

Skalní prolézačky nekončí. Nejprve je tu seběh po schůdkách kolem skalního hřibu k přístřešku Hřebenový buk a pak výstup na žulový skalní hrad.

I tady může Loky zkoušet skalní lezení. A přehlídka skalisek pokračuje, jedno z nich vypadá jako obří buldoček.

Sám se divím, kde Loky ve skalnatém terénu bere tolik energie. Do cíle zbývá ještě 7 km, z Oldřichovského sedla už to bude po rovince nebo skopečka a navíc skoro celé lesem tak to bychom mohli zvládnout ;-) Na široké lesní cestě pod buky pozor na mloky.

Dáváme si tu odpolední pauzičku.

Až do Hejnic nás dovede stará poutní cesta, lemovaná křížky a kapličkami.

Jsme na úpatí hor, z hor vytékají divoké říčky a krajina je tu sytě zelená.

A to už se blížíme do poutního místa Hejnice s františkánským klášterem.

Ubytko máme hned naproti klášteru v penzionu Zvon a na večeři se jdeme najíst do klášterní restaurace.

Hned za klášterem je vidět příkrý svah Jizerek, kam budeme zítra šplhat.

A ještě mapka trasy 23 km: