Severní stezka 26 - údolím Divoké Orlice
Samota u Hadince - Lichkov, 21km
Musíme se zastavit ještě jednou v májově vyzdobeném kostelíku u svatého Jana.
Je první Máj, čas lásky, Boží láska na nás promlouvá všude kolem.
Na jednom břehu je Česko a na druhém Polsko a od mostu v Bartošovicích to bereme lesními zkratkami.
Abychom se vyhnuli asfaltu, povede naše další trasa Polskem - přes hraniční potůček a pak na kopec s rozlehlými pastvinami.
Následuje široká rozpálená lesní cesta (dáváme časté pauzy), naštěstí ale tento nepříjemný úsek netrvá dlouho a brzy se noříme do stínu lesa. Hraniční pěšinka se tu proplétá mezi lesíky a močály, v místech zaniklé sudetské vesnice.
Je tu ruinách barokní kaple a starých domů - a mezi ruinami staré stromy a rozkvetlé střemchy. Zdravíme další stezkaře (taky s pejskem) a z návrší se otevírá pohled přes Polsko na Králický Sněžník, teď už docela zblízka.
Jsme u hraničního přechodu Mladkov - Petrovičky a je tu otevřené bistro Salaš, kde mají velmi chutná pečená žebírka - na chrupavkách si Loky moc pochutnal. A dorazí sem i stezkařky s kočárkem, které se obdivuhodně popasovaly s nerovným horským terénem posledních dvou dní.
Loky jako by věděl, že cíl dnešní cesty je blízko - najednou táhne ze všech si a tak občas i běžíme.
Je to prostorný pokoj i s kuchyňkou a po večerní procházce do hospody na bezinkovku jsme tvrdě usnuli.
V roubené světničce na samotě u Hadince se nám spalo nádherně, i Loky spal hodně tvrdě, vítá nás fenka Popelka a paní domácí pro nás připravila výbornou snídani, není kam spěchat a posíleni vykročíme dálkám vstříc.
Svěžími pastvinami a zelenými lesy tiše našlapujeme uzoučkou pěšinkou podél Divoké Orlice.
- přes kopec k Zemské bráně a Pašerácké lávce. Orlice tady teče skalní průrvou s mohutnými balvany a je to místo, které přímo vybízí k polednímu osvěžení.
Po obědové a koupací pauze je to lesní zkratkou vzhůru ke kapličce svaté Anny na Čiháku.
Abychom se vyhnuli asfaltu, povede naše další trasa Polskem - přes hraniční potůček a pak na kopec s rozlehlými pastvinami.
Následuje široká rozpálená lesní cesta (dáváme časté pauzy), naštěstí ale tento nepříjemný úsek netrvá dlouho a brzy se noříme do stínu lesa. Hraniční pěšinka se tu proplétá mezi lesíky a močály, v místech zaniklé sudetské vesnice.
Pod námi v údolí je vesnice Lichkov, sebíháme dolů s z louky vzlétají dva velcí ptáci s pronikavým hlasem. Myslím, že by to mohli být jeřábi.
Dole v Lichkově ještě dá Loky koupačku v Tiché Orlici a za mostkem už je naše ubytko.
Ještě mapka trasy - skoro 21km ;-)



























Comments
Post a Comment