Stezka Českem 69 - Po rovině do Břeclavi

Moravská Nová Ves - Břeclav, 23 km

Ráno je obloha jako vymetená a fouká čerstvý vítr. Jsme v Moravské Nové Vsi, v obci kterou v roce 2021 zpustošilo tornádo. Kostel svatého Jakuba je mi povědomý ze zpráv - teď už kostelní věž znovu stojí. V pekařství koupíme něco dobrého na snídani, seběhneme kopeček s vinnými sklepy a pak nás čeká další dlouhé putování rovinou.

Ťapeme upatím svahu, na kterém roste víno, švestky a ořešáky.

Za obcí Týnec vede polní cesta podél narovnané říčky Kyjovky, rovinou jako placka. Polední slunko už docela peče a tak dáváme delší pauzu pod osamoceným stromem.

Míjíme další dvě vinařské obce - Tvrdonice a Kostice, a pomalu, ale jistě se blížíme k dálnici D2.

Podběhneme dálniční most, přejdeme po mostě přes hlavní železniční trať, a jsme v Lanžhotě. Je tady otevřená hospůdka s terasou ve stínu - stezkaři vítáni - dobré místo kde doplnit tekutiny a dát odpolední siestu.

Na okraji Lanžhota je kachní rybník Kout a za ním opět úplná rovina. 

Chce to občas dát pauzičku, do Břeclavi zbývá ještě 8 km. 

Musíme překonat nepříjemný úsek po asfaltu, naštěstí jen 2 km. Došli jsme k bráně obory Soutok. Turistická značka vede skrz oboru asfaltkou, dá se ale jít i neznačenou polní cestou okrajem lesa - jasná volba.

Za plotem obory Loky cítí zvěř. Jsou tam i tůňe a slepá říční ramena, kvůli suchu ale jsou skoro bez vody. Na obzoru vidíme komín a to už je Břeclav. Chvilku i běžíme poklusem a brzy jsme u cyklostezky na břehu řeky Dyje.

Odtud jsou to 2 km do centra Břeclavi, kde máme ubytování v penzionu u synagogy.

Došli jsme akorát se západem slunce. Loky borec, jak si poradil s dnešním dlouhým rovinatým úsekem! Naštěstí to bylo většinou po polních cestách a ne po asfaltu. 

Mapka dnešní trasy 23 km, zítra to dáme kratší ;-)